Oddlužení v otázkách a odpovědích

Oddlužení v otázkách a odpovědích 

Co je oddlužení?

Oddlužení je zákonným prostředkem, kterým mohou dlužníci především fyzické osoby řešit situaci, kdy mají více věřitelů a  nedokáží plnit své splatné závazky. 

Oddlužením se řeší úpadek fyzické či právnické osoby nepodnikatele (dlužníka).                                                  

Co je úpadek?

Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. 

Pro posouzení, zda dlužník je či není schopen plnit své peněžité závazky platí zákonná fikce, že dlužník není schopen plnit peněžité závazky, jestliže:

a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v insolvenčím zákoně, kterou mu uložil insolvenční soud.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Co je hrozící úpadek?

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Je možné podat návrh na oddlužení pro hrozící úpadek?

Oddlužením je možné řešit i hrozící úpadek.

Jak je možné se “oddlužit”?

Oddlužení je možné POUZE na návrh dlužníka, který je adresován příslušnému soudu, a to v případě, že insolvenční zákon oddlužení pro toho kterého dlužníka připouští.

Na koho se obrátit se zpracováním návrhu na oddlužení?

Ze zkušenosti můžeme doporučit, že v záležitosti možného oddlužení, je vhodné obrátit se pouze na zkušené odborníky. Mezi veřejností panuje spousta mýtů, že oddlužení vhodné pro každého a že jím lze řešit veškeré dluhy.

Při prvotním posouzení, zda je dlužník vhodným “kandidátem” pro oddlužení, může pomoci návštěva renomované občanské poradny. Ty poskytují své služby zdarma.

Pro zpracování návrhu na oddlužení však lze doporučit jen zpracování návrhu advokátem.

Co přináší zpracování návrhu na oddlužení advokátem?

Advokát klientovi-dlužníkovi poskytuje profesionální služby, na základě odborných právních znalostí.

Za kvalitu poskytovaných služeb nese plnou odpovědnost. Jeho odpovědnost je kryta zákonným pojištěním odpovědnosti.

Je vázán zákonnou povinností mlčenlivosti, tzn. s veškerými informacemi, které od klienta-dlužníka obdrží, pracuje zcela důvěrně.

Měl by být schopen situaci klienta-dlužníka dobře vyhodnotit a doporučit vhodné řešení. Tím oddlužení být vůbec nemusí.

Různé agentury, které se poskytují nezákonně právní služby, se specializují právě na poskytování poradenství pro případy oddlužení, jedná se o podnikatelskou, ač nezákonnou, činnost a není v jejich zájmu vyhodnotit, že klient není vhodným kandidátem pro oddlužení a že jeho situace má úplně jiné vhodné řešení.

Oddlužení se stalo fenoménem doby a poskytovat pomoc v oblasti oddlužení si troufá každý. Agentury poskytující poradenství v oblasti oddlužení spolupracují s klientem-dlužníkem do okamžiku zpracování či podání návrhu na oddlužení. Poté se již o osud dlužníka nezajímají.

S advokátem lze domluvit poskytování služeb v rozsahu, na kterém se obě strany domluví. Tudíž i pro dobu soudního řízení.

Jsou advokátní služby v případě návrhu na oddlužení drahé?

Advokátní služby jsou poskytovány za odměnu, kterou si klient s advokátem sjednají, tzv. smluvní odměna, případně pro stanovení odměny za služby advokátů je vydán Ministerstvem spravedlosti tarif, který stanoví výši tzv. mimosmluvní odměny, tj. pro případ, že si klient s advokátem výši odměny výslovně nedohodli.

Advokátní služby ve srovnání s různými “specializovanými” agenturami jsou většinou levnější. Navíc za kvalitu svých služeb nesou advokáti odpovědnost.

Jak dlouho trvá zpracování insolvenčního návrhu?

Zpracování insolvenčního návrhu probíhá v závislosti na složitosti případu a kvalitě předložených podkladů.

V optimálním případě může být návrh na oddlužení zpracován cca do 3 dnů.

Jak dlouho trvá, než soud o oddlužení rozhodne?

Insolvenční soud rozhoduje o návrhu dlužníka na povolení oddlužení poměrně rychle. Pokud je návrh v pořádku, soud o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.

Podání insolvenčního návrhu samo o sobě způsobuje právní důsledky předpokládané zákonem. Dlužníkovi, který podává návrh na povolení oddlužení usnadňuje jeho tíživou situaci. Zasahuje zásadním způsobem i do práv věřitelů.

Pokud insolvenční soud vyhodnotí návrh na povolení oddlužení jako způsobilý projednání a situaci dlužníka odpovídající podmínkám pro povolení oddlužení, pak o insolvenčním návrhu dlužníka rozhodne kladně. Soud vydá usnesení jímž se zjišťuje úpadek dlužníka a povoluje oddlužení.

Od tohoto okamžiku v zásadě startuje tzv. přihlašovací lhůta, v níž věřitelé uplatňují v insolvenčním řízení své pohledávky. Po jejím uplynutí se soud návrhem na oddlužení znovu věcně zabývá, dochází k přezkumu přihlášených pohledávek a na schůzi věřitelů k rozhodnutí o schválení oddlužení některým ze způsobů, které předpokládá insolvenční zákon, tj. plněním splátkového kalendáře či zpeněžením majetkové podstaty. V případě, že se nesejde schůze věřitelů, rozhoduje o způsobu oddlužení sám soud.

Překumné jednání a následné rozhodnutí o schválení oddlužení probíhá obvykle do 3 měsíců od rozhodnutí soudu o úpadku, nejčastěji ve lhůtě zhruba 2 měsíců.

Nejčastější formou oddlužení je plnění tzv. splátkového kalendáře. Od schválení oddlužení jsou dlužníkovi prováděny srážky z jeho příjmů, a to do splnění 100% pohledávek, které byly zjištěny v insolvenčním řízení, a 100% úhrady nákladů insolvenčního řízení, nebo maximálně po dobu 5 let.

Jaké právní důsledky má podání insolvenčního návrhu? 

Již samotné podání insolvenčního návrhu a jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení) poměrně zásadním způsobem mění aktuální právní postavení dlužníka a jeho věřitelů a pro obě strany znamená zasádní právní důsledky. Dlužník je na jedné straně do určité míry omezen v dispozici se svým majetkem, na druhé straně se věřitelé nemohou uspokojovat z dlužníkova majetku ani v exekuci ani se nemohou uspokojovat ze zajištění, které jim dlužník poskytl, tzn. např. nemůže dojít k prodeji zástavy, ani není možné proti dlužníkovi podat žalobu, kterou by byly vymáhány nároky, které mohou věřitelé uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení.

Co je to insolvenční rejstřík?

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, který je zveřejněn na webové adrese: https://isir.justice.cz/isir/common/index.do.

Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis.

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví insolvenční zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. 

Co stojí podání návrhu na oddlužení u soudu?

Za návrh na povolení oddlužení soud nevybírá žádný poplatek. Soud může v souladu s insolvenčním zákonem uložit navrhovateli-dlužníkovi povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to až do výše Kč 50.000.

Obvyklá záloha na náklady insolvenčního řízení v případě oddlužení se stanoví v rozsahu Kč 3.000 až Kč 10.000.

Co stojí insolvenční řízení? 

V průběhu insolvenčního řízení má insolvenční správce nárok na svou odměnu a náhradu nákladů, které jsou spojeny s výkonem jeho funkce.

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, má nárok na odměnu vypočtenou z výtěžku zpeněžení.

V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře má insolvenční správce nárok na paušální měsíční odměnu za dobu trvání oddlužení ve výši Kč 750 měsíčně a náhradu nákladů v paušální výši Kč 150 měsíčně, to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty, je-li insolvenčním správce plátcem DPH, tedy Kč 900 měsíčně plus Kč 180 DPH (od 1.1.2013 Kč 189). Společně tedy s DPH Kč 1.080 (Kč 1.089) měsíčně. Pokud insolvenční řízení skončí  v průběhu pěti leté doby, pak má insolvenční správce nárok s DPH na částku Kč 1.080 krát počet měsíců, po které oddlužení trvalo. V případě, že trvá po celou dobu pěti let, pak celkem má nárok na částku Kč 64.800, která pokrývá, jak jeho odměnu, tak náhradu nákladů (od 1.1.2013 částku Kč 65.340).

Jak se odměna insolvenčního správce platí?

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty poté, co soud odměnu a výši nákladů insolvenčního správce schválí. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře pak pravidelně měsíčně, a to tak, že si insolvenční správce ze srážek, které obdrží od plátce příjmů (mzdy) dlužníka, ponechá částku odpovídající výši paušální měsíční odměny a náhrady nákladů, a to v souladu s rozhodnutím soudu. Zbývající část srážek pak rozdělí poměrně mezi insolvenční věřitele.

Kdy soud oddlužení schválí?

Soud oddlužení schválí, jestliže je předpoklad, že se zpeněžením dlužníkova majetku anebo prostřednictvím měsíčních splátek ze srážek z příjmů dlužníka na tzv. nezajištěné věřitele dostane alespoň 30%, a že záměry dlužníka navrhujícího oddlužení jsou poctivé.

Podmínek pro schválení oddlužení je více, ale ty nejzásadnější lze obecně  shrnout do výše uvedené podmínky.

Co má dlužník udělat po schválení oddlužení soudem formou splátkového kalendáře, aby mu plátce příjmů/zaměstnavatel prováděl srážky?

V zásadě lze jen doporučit, aby dlužník informoval plátce příjmů/zaměstnavetele o tom, že podal návrh na povolení oddlužení.

V případě, že dlužníkovi bude schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, obdrží plátce příjmů/zaměstnavatel rozhodnutí, kterým insolvenční soud plátci příjmů ukládá, aby srážky prováděl, od kdy a v jaké výši.

Lze stanovit jinou výši splátek, než kterou předpokládá insolvenční zákon?

Výše splátek se stanoví dle insolvenčního zákona. Základní úprava stanoví splátky ve výši, které přesahují zákonnou výši minimální částky, která musí dlužníkovi zůstat na jeho životní náklady, tzv. nezabavitelnou částku.

V případě, že dlužník je schopen splnit v průběhu pěti let alespoň 50% celkové výše pohledávek tzv. nezajištěných věřitelů, může navrhnout soudu odlišnou výši splátek, tzn. navrhnout, aby se mu z příjmů sráželo méně.

Tento návrh však již musí být uveden v návrhu na povolení oddlužení.

Jak je to s oddlužením manželů?

Návrh na oddlužení mohou podat oba manželé. Zákon speciální úpravu oddlužení manželů nezná. Obvyklá praxe je, že dojde ke spojení řízení obou manželů do jednoho. Je stále otázkou, zda mají manželé splnit nezajištěným věřitelům nejméně 30% jejich pohledávek oba společně anebo každý sám, tj. v konečném důsledku 60% jejich pohledávek.

Co se stane po skončení insolvenčního řízení?

Po skončení insolvenčního řízení se samo o sobě nestane v zásadě nic, kromě to, že není možné, aby insolvenční správce zpeněžil majetek dlužníka nebo aby zaměstnavatel či jiný plátce příjmů dlužníka pokračoval ve srážkách ze  mzdy/příjmů dlužníka. Skončením insolvenčního řízení splněním podmínek oddlužení se končí i povinnosti, které dlužníkovi ukládá insolvenční zákon nebo insolvenční soud.

Kdy dojde k oddlužení dlužníka?

K oddlužení dlužníka dojde na jeho návrh, který podá soudu po skončení insolvenčního řízení za předpokladu, že plnil řádně podmínky oddlužení po celou dobu trvání insolvenčního řízení.

Na návrh dlužníka soud po slyšení dlužníka osvobodí od placení závazků, které věřitelé jako své pohledávky přihlásili do insolvenčního řízení, a to v rozsahu, v němž nebyly v insolvenčním řízení uspokojeny, a dále od závazků, které měl dlužník v době zahájení insolvenčního řízení, které věřitelé měli do insolvenčního řízení přihlásit a neučinili tak.

Dojde někdy k vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků vedených v insolvenčním rejstříku?

K vyškrtnutí dlužníka a údajů o něm ze seznamu dlužníků, který je veden v insolvenčním rejstříku, dojde po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo insolvenční řízení skončeno.